wine4you logo
Přihlásit se Registrovat

Přihlašte se k Vašemu účtu

Username
Heslo *
Pamatovat si mě

Vytvořte si účet

Pole označená hvězdičkou jsou povinná.
Name
Username
Heslo *
Heslo - oveření *
Email *
Email - ověření *
Celkem : 0 Kč 

Raventos i Blanc
Španělsko


Raventos i Blanc logo

Popis vinařství Raventós i Blanc

Kořeny

Vinařství Raventós i Blanc od roku 1497

Pozemek Raventós i Blanc čítá na 90 hektarů vinic a zalesněné plochy v Sant Sadurní d'Anoia. Rodině Raventós náleží již od roku 1497 a byl po generace nepřetržitě předáván až dodnes. V roce 1872 Josep Raventós Fatjó vyrobil z vlastních hroznů první šumivé víno způsobem sekundární fermentace v lahvi. Od té chvíle už každá další generace věnovala své nejvyšší úsilí pěstování a výrobě kvalitních šumivých vín. Když se v roce 1984 Josep María Raventós i Blanc a jeho syn Manuel Raventós rozhodli dát tomuto neopakovatelnému terroir nový smysl, bylo to jistě známkou jejich obrovské oddanosti a zápalu pro vinařství. Jejich sen vyrábět premiérová vína v samém srdci Raventós i Blanc se uskutečnil.

Josep María Raventós i Blanc

Josep Maria Raventós se narodil v Can Codorniu, 20. března 1922 jako syn Manuela Raventós i Fatjó a Montserrat Blanc i Tintoré. Byl nejstarším ze šesti sourozenců: Josep María, Montserrat, Nuria, Mercè, Manuel a Ramon, a proto se stal dědicem Can Codorniu. Kvůli vlastenecké válce byl donucen Can Codorniu jako dospívající hoch opustit a pokračovat ve studiu v Itálii, San Sebastiánu, Zaragoze a Barceloně. Studium chemie dokončil na IQS v Sarrià. Když mu bylo 17, jeho matka bohužel zemřela při porodu jeho nejmladšího bratra Ramona. V roce 1946 se oženil s Isabel Negra i Valls, která vrátila jeho obydlí v Can Codorniu teplo domova. O rok později se pak narodil nový dědic Can Codorniu, Manuel Raventós i Negra.

V říjnu 1949 převzal Josep María Raventós, jako velice mladý, vedení společnosti Codorniu S.A., protože jeho otec utrpěl silnou srdeční příhodu. Od té doby se stala Codorniu a Cava hlavní náplní jeho profesního života. Pod jeho vedením zažila Codorniu S.A. zlatá sedmdesátá léta spojená s velkou expanzí. Cílem Josep María Raventós však nebyl jen nebetyčný růst, ale mnohem více mu záleželo na tom, aby se Codorniu stalo premiérovou značkou v prestižním sektoru vín. Obdivoval své francouzské přátele z Bordeaux, Burgundy a Champagne a vždy se zajímal o tajemství, proč právě tyto regiony jsou na výsluní prestiže i kvality. V žádném případě to ale neznamenalo jejich kopírování. Šlo mu o dosažení stejné úrovně vážnosti a jakosti v oblasti Penedès.

Josep María Raventós se rozhodl vyrábět vína tak zvanou méthode champenoise. Jeho neutuchajícím ideálem bylo zavedení mechanizace z hlediska úspor nákladů na lidskou práci v rámci harmonického vývoje celého vinařství. Zavádění moderních technologií v jeho pojetí v žádném případě neznamenalo propouštění lidí. Stroje pro něho nikdy neznamenaly víc než lidé. Tento proces, na jehož počátku stáli vinná stabilizace a výběr kvasnic, vedl k tak zvanému Unit 504, tedy balíčku úplné mechanizace. Tak se stalo, že v 70. letech minulého století se v Sant Sadurní testovaly první světové prototypy přístrojů v oboru výroby vína.

Prestiž a osobnost znamenaly pro Josepa María Raventós skutečně mnoho. To vysvětluje i jeho celoživotní úsilí spojené s Cavou a vším, co reprezentuje. Souběžně s touto snahou hrál důležitou úlohu v sektoru organizací s tímto pojmem souvisejících: Sindicato Nacional de la Vid a později UCEVE (asociace producentů šumivých vín). Kromě toho je třeba ocenit i jeho roli v OIV (International Organisation of Wine and Vine), kde byl členem výkonného výboru a krátce před svou smrtí mu byl nabídnut i post prezidenta této organizace.

Celý život směřoval Josep María Raventós ke kvalitě a jako pěstitel a dědic Can Codorniu přispěl značnou měrou k slučování pěstitelů a výrobců vína. Byl přesvědčen, že bez kvalitních hroznů není možné vyrobit dobrou Cavu a zároveň bez ziskovosti v tomto oboru nebudou přicházet investoři a tím ani nové kvalitní odrůdy révy. Bez dobré jakosti tedy nemůže existovat ani žádná budoucnost, to bylo jeho motto. Tak vysoké pracovní nasazení společně se sérií rodinných konfliktů bohužel vedlo v roce 1966 k srdečnímu infarktu.

Brzy po rychlém zotavení, koncem 60. let, Torcuato Fernández Miranda předložil návrh, aby se Josep María Raventós stal hlavou krajského úřadu v Barceloně. Představenstvo Codorniu ale rozhodlo, že tato pozice není v souladu s jeho pozicí podnikatele a tak se Josep María Raventós musel tohoto oficiálního postu zříci.

Rok 1970 mu přinesl další osudovou ránu. Představenstvo Codorniu rozhodlo, že v jejích řadách nesmí působit ani synové manažerů. V přijetí tohoto návrhu spatřoval Josep María Raventós jediné, odstřižení jeho rodiny od Codorniu. Z toho důvodu byla jeho pozice, ve společnosti pro kterou tolik vykonal, velice oslabena a ještě se zhoršovala. Miloval Codorniu a nehodlal se vzdát rodinné tradice. Věřil, že příchod nové generace pomůže v ozdravném procesu a celá situace se zlepší. Své myšlenky a problémy si však ponechával vždy pro sebe a nikdy je nepřenášel na svůj tým v Sant Sadurní.

Ve stejné době se rozhodl pomoci pozvednout prestiž Sant Sadurní. Přijal funkci starosty a zcela se do své role ponořil. Stal se členem kolektivu, který byl zodpovědný za restauraci klášteru Poblet a sehrál důležitou úlohu v obchodním styku s Barcelonou, coby člen představenstva Caixa de Catalunya.

Po smrti svého otce Manuela, v roce 1977, se špatná pozice Josepa María Raventós v Codorniu S.A. ještě vystupňovala a vyvrcholila 30. června 1982, kdy byl vyzván, aby složil svou funkci generálního ředitele. O několik týdnů později, 22. července 1982 se tak konečně stalo, byť Josep María Raventós zůstal nedobrovolně placeným zaměstnancem společnosti. Jeho reálné uplatnění výkonné moci však bylo mizivé.

Nicméně jeho odchod ze společnosti Codorniu S.A. neznamenal, že by též opustil svůj rodný dům nebo majetek v Can Codorniu. Ze své pozice mohl jako nezávislý kandidovat na prezidenta regulačního výboru pro Cavu, do kterého byl následně zvolen. Od této chvíle už investoval většinu své energie do Cavy a boje o DOC v rámci EEC. V dubnu 1985 dokončil společně se svým synem Manuelem studii proveditelnosti stavby nových sklepů na panství a 4. března následujícího roku byla založena společnost Josep María Raventós i Blanc, S.A., která zaštítila projekt, o jehož realizaci bylo rozhodnutu v únoru roku 1986.

12. března 1986 se Josep María Raventós rozhodl splnit si svůj další životní sen a odcestoval rybařit na Nový Zéland. Těsně po tom, co chytil svého vysněného Marlina Atlantského, ho žel znovu zachvátil srdeční infarkt, kterému ihned na palubě lodi podlehl. Jeho ostatky byly převezeny zpět do rodného Can Codorniu. Na jeho pomník nechaly jeho děti vytesat epitaf: "muž může být zničen, nikoli poražen."

Na počest památce tohoto velkého muže se ve stejném roce zrodila nová Cava nesoucí jeho jméno. Je to ušlechtilá, elegantní Cava zrozená z vinohradů, které pro Josepa María Raventós znamenaly nejvíce. Tato legenda se dnes hrdě nazývá Raventós i Blanc, Conca del riu Anoia.

 

Architektonické provedení vinařství Raventós i Blanc

Josep María Raventós a Manuel Raventós si za symbol svého vinařství zvolili dub. Logo společnosti i architektura vycházejí z tohoto ušlechtilého stromu. Starý dub rodiny Raventós je duchem jak vinařství, tak i pěstování a výroby vína. Dub tu také stojí už po více jak 500 let jako němý svědek pokorného přístupu k přírodě a věrnosti svým myšlenkám, u jejichž zrodu stál Josep Maria Raventós. Aktuálně na panství převládá přelomová architektura, která harmonicky spojuje funkcionalistický design vinařství a sklepu, symbol dubu, vinohrady i celý ekosystém El Serral. Hlavní budova je z dílny architektů Jaume Bacha a Gabriel Mora (vítěze ceny architektů FAD v roce 1989) a je perfektní kombinací formy a funkčnosti.

 

Vinohradníci a vinaři na Raventós i Blanc

Manuel Raventós

Enolog a president vinařství, Manuel Raventós Negra, je nejstarším synem Josep María Raventós i Blanc a Isabel Negra i Valls, kteří měli dohromady 11 dětí. Manuel byl vychováván v rodinném domě v Can Codorniu v Sant Sadurní d'Anoia. Vystudoval školu Sant Josep v Sant Sadurní a odtud vedly jeho další kroky za vzděláním do Barcelony. Odpromoval v oboru zemědělský inženýr se specializací na zemědělský průmysl na Polytechnic University of Madrid a je držitelem diplomu enologie na Spanish science research council.

Manuel Raventós začal svou kariéru jako jeden z tvůrců průkopnických podniků na Ebro Delta, které se týkaly zahradnictví, osivu rýže, odvodnění a zemědělské infrastruktury, logistiky a distribuce chlazených a mražených produktů. Spojení Manuela Raventós s těmito aktivitami je dodnes aktuální.

Od roku 1986, kdy se svým otcem Josepem Maríou založil společnost Raventós i Blanc, se však věnuje především tomuto rodinnému podniku. Brzy po založení jeho otec bohužel zemřel a Manuel Raventós tak zůstal na celé vinařství sám. V počátečním období byl navíc svázán hlubokým zármutkem. Zároveň však zůstal plný naděje a oddanosti svému podniku. Oporou mu v tomto těžkém období života byli jeho matka, sourozenci a i ostatní příbuzní a kamarádi z celého Španělska. S jejich pomocí dokázal brzy přinést na trh první coupage, Cavu pojmenovanou Josep María Raventós i Blanc. První Cavu pocházející pouze z pozemku Raventós i Blanc vyrobil v roce 1990 a pojmenoval ji Raventós i Blanc.

Následovala 90. léta plná bojů o udržení vinařství, složitá ekonomická situace a interní problémy.  Proto se Manuel Raventós rozhodl prodat majetek vlastněný společností Raventós i Blanc do Chateau d'Aiguille v Bordeaux a dokonce i rodinný dům v Can Codorniu (který mu náležel jako dědicovi rodiny Raventós).

Dnes Manuel Raventós cestuje jak po celém Španělsku, tak i po světě a jako hlava vinařství Raventós i Blanc organizuje ochutnávky a přípravu každého ročníku se stejným zájmem jako byl jeho první coupage.

Pepe Raventós

je manažer, enolog a vinohradník na vinařství Raventós i Blanc. Pepe Raventós je dynamická, aktivní, světu vína a jeho pěstování zcela oddaná osobnost.

Pepe Raventós se připojil k týmu v roce 2001. Už od dětství byl součástí velkého pojmu Cava, když v létě pomáhal se sběrem hroznů v Sant Sadurní. Kromě toho také strávil hodiny prací a výrobou červeného vína na půdě Saint Emilion. Po odpromování v oboru enolog na Complutense university v Madridu, sbíral zkušenosti výrobou terroir vín po boku Didiera Dagenau na Pouilly Fumé, Oliviera Lamy v Saint Aubin, Haralda Hexamera v regionu Nahe a Phillippeho Blanca v Alsasku.

Pepe Raventós je vždy připraven věnovat se vínu i vinařství tak, aby bylo excelentní v každičkém detailu. Za jeho jednáním stojí v pozadí potřeba splnit sen svého dědečka, to jest aby Raventós i Blanc požívalo prestiže na mezinárodní úrovni.

V roce 2012 se Pepe Raventós rozhodl opustit DO Cava a nastoupit nový směr zvaný CONCA DEL RIU ANOIA. Conca del riu Anoia je jméno zeměpisně malé oblasti, které má vinařství Raventós i Blanc přinést lepší porozumění, vyjádřit jeho tradici, sílu a charakter jeho jedinečné země a stejně tak jedinečnost odrůd, které se zde pěstují. Zkrátka způsob jakým se na Raventós i Blanc rozhodli přistoupit k výrobě šumivého vína.

Pepe Raventós věří, že je zde místo pro upřímná vína pocházející z jediného pozemku, jedinečného klimatu, révy, která zde roste od nepaměti a nekompromisního, dobře definovaného respektu k vinařství.

Manuel Raventós o vinařství Raventós i Blanc

Lidský faktor

Vliv člověka na terroir Raventós i Blanc

Filosofií vinařů z Raventós i Blanc je věnovat vyváženosti každého vinohradu maximální pozornost. Jejich neutuchající vášní je této balanci rozumět a tím získat víno, které nejlépe vyjadřuje terroir té které konkrétní vinice. V rámci hledání této dokonalosti existují významné faktory, jako je například odrůda révy nebo podnože, na kterých je naroubována (161-49, SO4, 41B a tak dále), u kterých je jejich rozhodnutí konečné. Ale existují i rozhodnutí, různé typy tak zvaných zelených prací, (redukce množství nasazených poupat, odstraňování listů a výhonků, vylamování zálistků, probírka hroznů a podobně), o kterých je třeba vést diskuzi každý rok, a jejichž výsledek se odvíjí hlavně od pozorování v průběhu vegetačního období. Krom toho by do této oblasti patřila i rozhodnutí týkající se objemu rostlinného podrostu (jednoduchý, dvojitý nebo žádný), či analýza kvality řapíků listů, hroznů a vinného moštu.

Na Raventós i Blanc se nikdy nepoužívají herbicidy; půda se buď zorá anebo se rostlinný podrost ponechá podle možností konkrétního vinohradu. Od roku 2007 je vinařství registrováno u Katalánského úřadu pro integrovanou produkci. Při kontrole výskytu nočních motýlů zvaných Cochylis jsou používány feromony. Od roku 2010 se vinařství zařadilo do programu organické certifikace. Majitelé Raventós i Blanc si velice dobře uvědomují, že jsou součástí dědictví jedinečného vinařství a jejich záměrem je vinařství kultivovat a uchovat pro další generaci. To je také důvodem uplatňování implementace udržitelného vedení.

Na pozemcích vinařství je zbudován systém sběru dešťové vody, který pomáhá se stavem vody ve zdejším jezeru. Tento systém dále poskytuje vláhu i lesům a pastvinám na březích řeky, což hraje důležitou roli při vytváření mikroklimatu a podporuje místní biodiverzifikaci. K udržení zalesněné plochy na El Serral a podél řeky si v Raventós i Blanc vzali na pomoc tradiční farmářskou filosofii, kdy se ke kultivaci půdy používá i živočišná výroba. Na přirozeně rostoucím podrostu vinic je tak v zimních měsících možné spatřit pasoucí se stáda ovcí a skotu Albera. Na terasovitých políčcích jižních svahů se pěstují mandlovníky, na severních pak duby.

Cyklus vinné révy na Raventós i Blanc začíná opadáváním listů. S prvním příchodem chladného podzimu ztrácí listy své tradiční zelené zabarvení a objevují se žluté tóny podzimu. Taková proměna poskytuje náhodnému návštěvníkovi vinohradu neopakovatelná podívaná. Následně pak začnou listy opadávat a nastane zimní období klidu. Pokud je zima chladná, zůstanou rostlinky révy po celou dobu v zimním spánku bez jakéhokoli pohybu. Míza v rostlinách mezi jednotlivými částmi necirkuluje a život jako by se zastavil. Zimní dny s jen několika hodinami slunečního svitu jsou chladné a vlhké a vše tiše spí. Během této pauzy začíná práce vinaře nanovo. Sklizeň z poslední odrůdy už byla důkladně zanalyzována a nastal čas pro přípravu na další sezónu, tedy prořezávání. Každý keř révy je tak trochu umělecké dílo. Kvalita vyžaduje, aby každý řez byl veden s nejvyšší možnou odborností. Celá příští úroda se totiž bude odvíjet právě od této činnosti.

S prvním příchodem tepla na jaře se réva začíná probouzet. Rostliny cítí příchod nového vegetačního období. Z ran způsobených prořezem začíná pomalu odtékat míza, která začíná v rostlině znovu kolovat. Tak se projevuje jarní probouzení, rostlina "pláče". V dalším období se v rostlině probudí život a začne usilovně vyvíjet listy a nasazovat hrozny. Vinaři z Raventós i Blanc v této fázi rozhodují o nezbytném množství listů, aby růst rostliny probíhal vyváženě. Tento druh zelené práce je velice důležitou součástí pěstování vinné révy a z hlediska úrody je naprosto zásadní. Slunce, vzduch a lidský faktor jsou hlavními atributy celého tohoto období. Jaro je také časem vůní. Jemné aroma kvetoucí révy se zvolna vznáší nad celým vinohradem. A tento nezaměnitelný odér vinaře neomylně informuje o tom, že u rostliny započala poslední fáze vegetativního cyklu.
V červenci, kdy se na hroznech objeví ovoce velikosti hrášku, přichází na řadu další zásadní rozhodnutí, a sice kolik trsů ovoce bude ponecháno rostlině, aby přineslo co nejkvalitnější sklizeň. Ruce šikovných vinařů odstraňují některé hrozny, aby zůstaly jen ty nejlepší, které budou moci později dozrát do optimální úrovně.

V průběhu srpna přichází na řadu dozrávání hroznů. Teplo a sluneční svit jsou těmi nejdůležitějšími faktory této konečné proměny plodů vinné révy. Na bílých odrůdách je už patrné, že dozrávají. Kyselinka s každým dnem mizí a je nahrazována cukrem. Podobný proces samozřejmě probíhá i u červených hroznů: Monastrellu, Cabernetu Sauvignon a Pinotu Noir. Monitorování zralosti probíhá tak, že z každého vinohradu na Raventós i Blanc se odebírají vzorky a na základě výsledků se rozhoduje o datu sklizně. Pouze touto cestou je možné dosáhnout správné vyváženosti kyselinky a cukru ve vinném moštu.  Když nastane ten správný moment, započne sklizeň, která zakončí celoroční tvrdou práci vinařů na vinohradu. Sběrači hroznů přijdou na vinici brzy ráno a opatrně sklízí hrozny, ke kterým se po celou dobu chovají velice pozorně. Jedině tak se zaručí správné složení vinného moštu a kvalita, která je na Raventós i Blanc tím nejdůležitějším.

Výroba vína

Ve vinařském závodu je prvořadým úkolem zachovat veškerou energii, která byla do hroznů na vinici vložena. Prvních 48 hodin je pro výsledek životně důležitých a na Raventós i Blanc je tato krátká perioda plná náročných úkolů.

Všechny bobule jsou ručně otrhány a tak rychle, jak je to jen možné, převezeny k lisu. Od chvíle, kdy se ovoce ocitne v lisu, přidává se k němu suchý led, aby bylo chráněno před okysličováním. Na Raventós i Blanc se pro šumivá i tichá vína vždy používá pouze tak zvaný "mosto flor", tedy mošt z prvního stlačení. Mošt se následně nechává odstát, dokud se kousky neusadí a není čirý. Poté je přemístěn, i s přesným objemem zákalu, který rozjede průběh fermentace, do nerezových rezervoárů, kde při stálé teplotě 18ºC proběhne alkoholová fermentace. Ve chvíli, kdy je proces této fermentace dokončen, jsou vína odstavena, dokud nepřijde jejich čas scelování a přidávání tirážního likéru (proces při kterém se do lahví společně s vínem přidá i malé množství kvasinek a cukru). Šumivá vína l'Hereu a De Nit zůstanou v klidu nejméně 15 měsíců, de la Finca 3 roky a Elisabet 4 roky. Maximální doba této fáze je 7 let, po která odpočívají ta nejstarší šumivá vína Raventós i Blanc. V tomto období probíhá v šumivých vínech proměna aromatického profilu a vína získávají na komplexnosti. Po tom co je fermentace na kvasinkách dokončena, nastává fáze setřásání sedliny a odkalení. Nakonec přichází doplnění expedičním likérem (směs vína a cukru na škále extra brut až doux), ale většina práce už musí být v té době hotová přírodní cestou. Přirozený způsob pěstování vinné révy a přírodní postupy při jejím zpracování až v konečný produkt jsou známkou jedinečné osobnosti vín pocházejících z vinařství Raventós i Blanc.

.

Unikátní terroir

Klima

Středomořské podnebí v Raventós i Blanc

V Raventós i Blanc panují klimatické podmínky typické pro středomořské vnitrozemí. To znamená mírné zimy, horká a suchá léta a teplotní výkyvy inhibované přítomností moře. Pozemek Raventós i Blanc leží v centru vinařského regionu Alt Penedès a je situován v geologické sníženině mezi přímořským pohořím na východě, pásem hor Montserrat na severu a pahorky Compte na západě. Pohoří a kopce, které obklopují vinice, tím napomáhají vytvářet pro pěstování vinné révy příznivé mikroklima. Pás hor na pobřeží zabraňuje vstupu přílišné vlhkosti od moře, pohoří Montserrat a Compte zase chrání vinice před vichry a nízkými teplotami přicházejícími sem z vnitrozemí od Pyrenejí. Průměrná teplota na vinařství Raventós i Blanc je 15ºC. Průměrný úhrn srážek je 550 litrů na metr čtvereční, ale může dosáhnout i 900 litrů za rok. Nejnižší teploty jsou zde v lednu, kdy se teplota pohybuje okolo  2ºC a nejvyšší červenci, přibližně 28ºC. Mezi začátkem prosince a koncem dubna se mohou objevit i mrazíky. Celkové klima v Penedès je slunečné a slunce zde svítí v průměru 2548 hodin ročně, což umožní hroznům dosáhnout vynikající zralosti.

Mikroklima vinařství Raventós i Blanc

Majitelé Raventós i Blanc si pořídili meteorologickou stanici, díky níž mohou své pozorování opřít o konkrétní záznamy a být si tak vědomí všech změn počasí v průběhu vegetačního roku. Jejich záznamy o počasí sahají zpět až do roku 1900. To znamená, že počasí, které nad vinařstvím v průběhu roku panuje, znají už téměř dokonale. Mikroklima vinařství Raventós i Blanc je ovlivněno pohořím Serral a jeho tvarem. Právě tvar pohoří ovlivňuje směr, kterému je každý vinohrad vystaven. Nejchladnější vinohrady jsou na severních a severovýchodních úbočích El Serral, protože právě sem dopadá méně slunečního svitu. Všechna šumivá vína Conca del Riu Anoia pochází z hroznů z této lokality. Naopak hrozny z jižních a jihovýchodních svahů, kde jsou teploty v průběhu roku vyšší, se používají k výrobě tichých vín. Jezero a lesní porost, které se na pozemku také vyskytují, ovlivňují také zdejší vinařské mikroklima. Utlumují teplotní šoky a prodlužují dobu zrání. Z toho důvodu pochází nejlepší hrozny ze severních úbočí pohoří El Serral, která jsou ohraničená svrchu lesem a ze spod jezerem. Hrozny odtud si skvěle uchovávají přirozenou kyselost a hodí se nejlépe pro šumivá vína, která dlouho zrají a pocházející výlučně z jednoho vinohradu.

Půda

Pozemek Raventós i Blanc

Podloží na panství Raventós i Blanc pochází z pozdních Třetihor (Miocénu) a raného období Čtvrtohor. Obsah vápence je zde tedy přirozený. V dalších obdobích následovalo ukládání sedimentů a tektonické pohyby, které daly povrchu krajiny konečný ráz. V Miocénu ležel povrch všech vinic pod hladinou mělkého moře, které vytvářelo na podloží jemný tlak. Od té doby jsou zde různé typy půd: vrstva jílu nad vrstvou označovanou zde jako galera (kompaktní jíl e různorodou strukturou), písek nad galerou, jíl nad vápencem, písčitá půda s mnohými vápenatými uzlinami a konečně i naplavené jíly nad velice kompaktním, vápenatém podložím s množstvím fosilních zbytku mořských ulit. Ve Čtvrtohorách počalo moře ustupovat a zbyly tu po něm vrstvy písčitých a bahenních naplavenin. Z této doby zde můžeme nalézt zeminu i z tak zvaného siltu (půdní materiál, který se nachází přibližně mezi pískem a jílem) anebo písku nad molasou (komplex usazených pískovců, jílovitých břidlic a slepenců). Dále pak půdy z naplavenin s velkým množstvím oblázků a erozí vytvořených, nezpevněných sedimentů. Textura podloží (rozdělení jílu, siltu a písku) je klíčové z hlediska utváření zásob vody na každém vinohradu: jíly působí vzhledem k zásobám přímo úměrně, zatímco písky a kameny nepřímo. Vždy ale záleží na hloubce, ve které se nachází zemina a hlavně pak schopnost kořenového systému této vrstvy dosáhnout. Na Raventós i Blanc mají všechny vinice dostatek podzemních zásob vody a to především díky širokému pásu zeminy a v ní uloženému jílu. Studie potvrdily to, co už tušili i předkové rodinného vinařství Raventós i Blanc a proč si zdejší krajinu oblíbili: jejich vinařství se nacházelo na doslova ideálním podloží pro pěstování bílé vinné révy.

Půdní typy nacházející se na Raventós i Blanc

TURÓL DEL SERRAL
VÁPENATÁ, PÍSČITO-JÍLOVÁ PŮDA NA KOMPAKTNÍM JÍLU
Tento jílovitý půdní typ znamená, že se v podloží nachází méně zásob vody a prorůstání kořenů je zde pro rostliny poměrně složité. Ve spojení s nízkým objemem organického materiálu, který se tu nachází, jsou to však ty pravé podmínky pro růst nešumivých odrůd vína. Existuje zde i jedna důležitá výjimka potvrzující pravidlo – Clos del Serral. Zde se správné složení půdy kombinuje se správnou zeměpisnou orientací a tím se dosáhne skvělé koncentrace i svěžesti.

PLANA I BARBERES
VÁPENATÁ, PÍSČITO-HUMUSOVÁ PŮDA NA VRSTVĚ MOLASY
Usazená hornina známá jako molasa, vzešla z měkkého jílu a vede ke vzniku hlubinného hlinitého podloží, plného minerálů a zásob vláhy. Toto jsou ideální podmínky pro šumivá vína l'Hereu a De la Finca, pro jejich vitalitu a neutuchající svěžest.

ELS RIUS
VÁPENATÁ, PÍSČITO-HUMUSOVÁ PŮDA OBSAHUJÍCÍ KAMENY A OBLÁZKY
Tento půdní typ se vyskytuje v oblasti okolí jezera a v malé části na východě pozemku. Oběma těmito pozemky protékaly dříve dvě menší říčky, které ohraničovaly panství, a které pomáhaly s geologickým vývojem této oblasti. Po výše zmíněných vodních tocích zbyly na pozemku hlubinné zeminy s velkým množstvím oblázků. Tato kombinace činí půdní podloží teplejší a méně úrodné, což se promítá do vína jako hloubka a struktura. Tento typ půdy zaujímá celkově jen malé procento povrchu celého pozemku, ale hraje velkou roli při scelování vína De la Finca.

Vinice

Vinohrady

Na Raventós i Blanc jsou zcela oddáni původním odrůdám. Jedná se o Xarel•lo, Macabeu, Parellada a Monastrell, které zabírají 80% obdělávaných pozemků. Zkušenosti hromaděné již po 18 generací, plus mnohé studie (za všechny jmenujme tu vedenou Olivierem Tregoatem – který rovněž spolupracuje s vinařstvími Petrus, Cheval Blanc a Pibarnon), vedly majitele Raventós i Blanc k rozdělení jejich území na 5 podoblastí: Plana, Llac, Clos del Serral a Barbera, která jsou určena z převážné části pro pěstování šumivých vín a oblasti Serral, která slouží jako základna pro vína tichá. Každá oblast se dále člení na vinohrady. Existuje zde 46, každý naprosto odlišný od těch ostatních. Jejich atributy jsou tyto: půda, mikroklima, odrůda vinné révy, rok první výsadby (1954 až 2006), přístup k pěstování révy (espalier nebo goblet) a, samozřejmě, druh vína, pro který je vinohrad určený (De la Finca, Silencis, 11 a tak dále).

Vinice Raventós i Blanc krok za krokem

Vinohrady na parcele Plana jsou situovány na sever respektive na severozápad. Vrstva zeminy je zde silná, mikroklima chladné a réva tu má vše potřebné pro svůj optimální vegetační cyklus. Tím optimálně máme na mysli především ideální stupeň zralosti a uchování si kyselinky až do období sklizně. Na Plana se pěstují Xarel•lo, Macabeu a Chardonnay, což jsou tři odrůdy, které vdechují život a osobnost šumivému vínu De la Finca.

Na severním svahu, na pozemku Llac se pěstují odrůdy Xarel•lo (1978) a Chardonnay (1987). Půda zde obsahuje dvě kontrastní vrstvy. Na povrchu 80-100 cm do hloubky, je uložena vrstva červeného jílu, ze kterého se v průběhu vegetativního cyklu uvolňuje voda a tím se atmosféra nad ním ochlazuje. Tento fakt působí na růst i zrání révy velice pozitivně. O něco hlouběji se nachází vápenaté skalní podloží s oblými kameny, které snižuje zásobu vody a způsobuje tak, že výsledné víno bude tělnatější. Z pozemku Llac pochází nejtělnatější a chuťově nejplnější víno vinařství Raventós i Blanc, tedy Elisabet. Jezero příznivě ovlivňuje klimatické podmínky a zmírňuje teplotní šoky, které by mohly nepříznivě ovlivnit úrodu v době zrání.
Clos del Serral je nejvyšším bodem severního svahu El Serral. Tento svah je nejstrmější a nachází se také nejblíže k zalesněné části vrcholku El Serral. Les poskytuje vinici i v nejpalčivější části dne příjemný stín. Clos del Serral je nejkvalitnější a nejchladnější vinohrad na Raventós i Blanc a pěstuje se na něm odrůda Xarel•lo s mimořádně dlouhým vegetačním obdobím. Na Clos del Serral probíhá sběr hroznů vždy až úplně na konec. Réva Xarel•lo zde byla vysazena v roce 1954. Tento výrazný vinohrad využívá způsob pěstování révy zvaný goblet s dřevěnými podpěrami, které mají za úkol povzbudit růst rostlin. Na tomto pozemku existují na sobě ležící protichůdné půdní typy. A sice jíl nad hlubinnou vrstvou vápenatého a písčitého subpodloží, které leží na kompaktní galeře. Tyto vrstvy obsahují velký počet hlinitých a vápenatých konkrecí (masy usazené horniny, jejíž póry jsou vyplněny přírodními minerálními sraženinami).

Na jižním svahu El Serral se majitelé Raventós i Blanc rozhodli pěstovat Xarel•lo a Macabeu, z jehož plodů je utkáno víno Silencis, respektive Perfum. Na nejvýše položené vinici tohoto pozemku (Se9 a Se10) se pěstuje Pinot Noir, ze kterého se později připravuje víno La Rosa. Tento vinohrad je zvláštní svým povrchem z oblázků, což je ideální pro téměř jakoukoli červenou odrůdu hroznů. Na západním svahu je rozšířena odrůda Monastrell, která se používá pro nejambicióznější červené víno z celého Raventós i Blanc a nese název 11. Na východní straně se pěstuje Cabernet Sauvignon, ze kterého je částečně víno Isabel Negra.

Nejnižší část jižního svahu se nazývá Barbera. Oplývá hlubokou vrstvou zeminy, podobnou té z pozemku Plana a dostatkem podzemních zásob vody, který dokáže vyvážit hodiny slunečního svitu na jižním svahu. Tak se daří v ovoci uchovat křupavou kyselinku, která se šumivých vínech Raventós i Blanc nachází. Kromě toho jsou zde i vinohrady osázené odrůdami Chardonnay a Parellada, z nichž je připravováno šumivé víno de la Finca.

Odrůdy

Xarel-lo

Tato původní odrůda se vyskytuje na 50% všech vinohradů Raventós i Blanc. Je to odrůda, která má nejdelší vegetační období ze všech odrůd, které se tu pěstují. Jako první nasadí na jaře pupeny a jako poslední dozraje. Při sklizni musí být dosaženo co nejlepší rovnováhy mezi cukernatostí, kyselinkou a intenzitou chutě. Tato jedinečná rovnováha je v podstatě ochrannou známkou vinařství Raventós i Blanc a odlišuje ho od ostatních.  Díky zodpovědně vedenému zemědělství mají vína z tohoto vinařství obrovský potenciál jak chutí, tak vůní a je možné je archivovat po velice dlouhou dobu. Touto cestou vzniká i neopakovatelná osobnost De la Finca.

Parellada

Je odolná odrůda, jejíž čas sběru přichází, až když už jsou všechny ostatní bílé odrůdy sklizeny. Na pozemcích Raventós i Blanc, na jižně orientovaných pozemcích v oblasti Barbera, roste Parellada, která je určena pro výrobu vína De la Finca. Pro dlouhý vegetativní cyklus odrůdy Parellada se skvěle hodí dlouhé hodiny slunečního svitu, kterých je tu dostatek; navíc půda na vinicích Barbera je nasycena zásobou vody, což poskytuje Parelladě dostatek vláhy i v těch nejsušších letech.

Macabeu

Jedná se o drobnou, ale velice všestrannou odrůdu, která vyžaduje odborný a specifický přístup ke kultivaci. Pro kontrolu jejího temperamentu se používá dvojitého přírodního porostu (čímž se podporuje současně bohatost flóry i fauny), a dále se v červnu a červenci provádí prostřihování jejích hroznů. Ovoce Macabeu z oblasti Plana, která má svah orientovaný na sever, se používá na výrobu slavného De la Finca a Macabeu z oblasti Barbera, která má jižní svahy, pro výrobu vína Perfum. Jak je vidět ta samá odrůda hroznů z té samé oblasti může mít dva naprosto odlišné výrazy a to jen díky orientaci, půdě a rostlinnému podrostu.

Chardonnay

První dochovaná zmínka o této odrůdě na Raventós i Blanc je z roku 1923. Najdeme ji na nejchladnějších svazích, jaké tu existují. Z jednoznačně severních se hrozny Chardonnay použijí do šumivého vína Elisabet, zatímco hrozny ze severovýchodních svahů a oblasti Barbera do De la Finca. Chardonnay je odrůdou, která zahajuje sklizeň a tím v ní zůstává ukryto mnoho potřebné kyselinky, která pomáhá celkovému křupavému dojmu výše uvedených vín z Raventós i Blanc.

Monastrell

Z hlediska historie vinařství Raventós i Blanc se jedná o velice důležitou odrůdu. Mezi léty 1900 a 1950 zde hrála dominantní roli a v roce 2002 byly zahájeny práce k jejímu zmrtvýchvstání. Dnes je prezentována v našem nejambicióznějším červeném vínu 11.

Pinot Noir

Na nejvýše položených vinicích Raventós i Blanc je vysázena tato světoznámá odrůda. V podloží se tu nachází mnoho oblázků, které vystupují z hloubky 2 metrů až na její povrch. Od sklizně v roce 2010 se používá celé množství Pinotu Noir k výrobě vína La Rosa.

Cabernet Sauvignon

Po zkušenostech získaných na Château d'Aiguille se majitelé Raventós i Blanc rozhodli vysadit tuto odrůdu i na malé vinici Frontón, Se1. Osobnost zdejšího Cabernetu se zračí v červeném víně Isabel Negra.

.

Videa ze sklizně 2013

.

Oblast Penedès

 

(Katalánci vyslovují jako: [pənəˈðɛs]). Je to geograficky a historicky určený region jedné autonomní oblasti Španělska, Katalánska. Tento region se nachází na jihu Katalánského knížectví. Region je ohraničen z jedné strany pásem pohořím (Serralada Pre-litoral), které se nachází nedaleko pobřeží. A z druhé strany pak tvoří přirozenou hranici Středozemní moře. Mezi lety 1936 a 1987 bylo Penedès výborem Generalitat de Catalunya rozděleno na tři administrativní celky: Alt Penedès, Baix Penedès a Garraf. Jejich hlavními městy jsou: Vilafranca del Penedès, el Vendrell a Vilanova i la Geltrú.

Viděno z historického úhlu pohledu, Penedès bylo od počátku devátého století hraniční oblastí uvnitř kraje nesoucího název Barcelona. Centrum tohoto kraje spočívalo v dříve vojenském městě Olèrdola. Město Olèrdola bylo znovu opevněno v roce 929 z důvodu postupujících křesťanů. Olèrdola ztratila svůj punc obranného pilíře a v druhé polovině 12. století se stalo hlavním městem kraje Vilafranca del Penedès. V průběhu13. století vznikla Vegueria of Vilafranca, která zahrnovala celé Penedès a většinu kraje Anoia a navenek vystupovala jako sots-vegueria Igualada.

Provinciální přerozdělení v roce 1833 separovalo region mezi dvě jiné provincie, a sice provincii Barcelona, která přijala Alt Penedès a Garraf, a provincii Tarragona, ke které bylo přidruženo Baix Penedès.

 

Vinařství

Penedès je částí španělského území produkující španělská Denominació d'Origen (DO). Do Penedès DO spadá celý region Penedès a další čtyři samosprávy: Anoia, Alt Camp, Baix Llobregat a Tarragonès. Celou oblast ohraničuje pobřežní pás hor Serra del Garraf a vyšší pás vnitrozemského pohoří, které lemuje Katalánskou centrální sníženinu. Po dlouhou dobu byla tato oblast pokládána za nejlepší oblast pro pěstování vína hned po oblasti Rioja. Kromě toho je Penedès také jedna z nejstarobylejších vinařských oblastí v Evropě vůbec. O takovou proslulost se pravděpodobně nejvíce zasloužila její Cava. Cava je šumivé víno, jež má své vlastní Denominació d'Origen od roku 1991. Bílé variace zde sice převažují, ale v této oblasti také vznikají i vysoce oceňovaná a z dubových sudů pocházející, vína červená.

 

Geografie

Denominació d'Origen Penedès má své ohnisko v místním hlavním městě, Vilafranca del Penedès. Za centrum výroby vína Cava je ale uznáváno blízké Sant Sadurní d'Anoia. Kromě těchto dvou měst jsou dalšími významnými městy v oblasti: Vilanova i la Geltrú, Sitges a el Vendrell. Penedès denominación tak zahrnuje celkem 66 místních samosprávných okrsků.

Oblast Penedès je sice tradiční vinařskou oblastí, ale zákonně spadá pod tři různé administrativy. Tím je sama o sobě rozdělena na tyto tři podoblasti:

  • Alt Penedès, zaujímá většinou vnitrozemské horské oblasti, jež jsou charakteristické svou relativně nízkou výnosností
  • Penedès Central, zaujímá jihozápad a je hlavním producentem celé oblasti
  • Baix Penedès, se sestává povětšinou z níže položených oblastí na pobřeží

 

Historie

Archeologický průzkum (jehož výsledky jsou k vidění ve Vilafranca's Wine Museum) dokázal, že výroba vína v tomto regionu má své kořeny už ve Starověku. Jisté je, že již staří Féničané představili vína typu Chardonnay v průběhu 6. století před Kristem. Dokonce i za maurské okupace ve Středověku jsou doloženy důkazy zdejšího objemného exportu. Španělská expanze v 18. století do Jižní Ameriky ale způsobila nepředpokládatelné zvýšení požadavků na vína z Penedès. To byl otřes, ze kterého se tato oblast stěží zotavuje dodnes.

Ani tato oblast neušla celoevropské epidemii phylloxera, jejímž následkem bylo, že dříve dominantní červené hrozny byly téměř zcela nahrazeny bílými a to následně vedlo, v 70. letech 19. století, k zavedení výroby vína Cava. Od tohoto zlomu se červeným hroznům postupně dostává čím dál větší pozornosti, nicméně dodnes v místní produkci zaujímají relativně minoritní postavení.

 

Klima a podloží

Celý region je charakteristický rozmanitým, ale chudým podložím. Půda dobře odvádí vodu a její původ sahá do období Miocénu. V tu dobu zde vznikaly rozsáhlé usazeniny, ať už pevninské či oceánské. Písčitá a jílovitá půda je zde chudá na organické prvky a povětšinou je svou strukturou kamenitá. Vrchoviny ve vnitrozemí pocházejí z Triasu a Křídy a najdeme na nich zbytky oceánských usazenin. Pobřežní pás pohoří tvoří rozeklané vrcholky křídového vápence.

S přihlédnutím k tomu, že místní klima je ovlivněno Středozemním mořem, zůstává oblast Penedès bohatá na rozličná mikroklimata. Jejich příčiny pocházejí jednak z blízkosti mořského pobřeží, a dále pak z měnící se nadmořské výšky terénu, který je v rozsahu od nuly do 800 m nad mořem. Pobřežní oblasti jsou horké a suché, kdežto vinohrady, které jsou položeny výše, jsou mnohem náchylnější k mrazíkům a některé oblasti dokonce hlásí rekordní roční úhrn srážek, až 900 litrů na m².

 

Produkce

Vzhledem k širokému záběru terénu od nízko položených plání Baix Penedès, až po mírné pahorky Alt Penedès, je region jako stvořený pro pěstování rozličných druhů, především bílých hroznů. Tak se stane, že na teplém a vlhkém pobřeží nalezneme pro Španělsko typické tmavé druhy (Garnacha, Tempranillo, Cabernet Sauvignon, Cariñena a další), ale se zvedajícím se terénem, přichází na řadu i nejznámější druhy bílé révy.

Ve vyšších polohách ve vnitrozemí, dominují ostatním druhům, typicky španělské Xarel·lo a Macabeo. Kromě toho pěstitelé z Penedès experimentovali dlouhou dobu s malými vzorky z Francie a Německa. Tyto vzorky (Muscat d’Alexandrie, Riesling, Gewürztraminer, Chenin Blanc a Chardonnay) dosáhly pozoruhodné kvality a byly v poslední době představeny, aby rozšířily možnosti při míchání směsí, tolik důležitých pro výrobu vína Cava. Na území Alt Penedès se nachází vinohrady, které patří k nejvýše položeným v Evropě, až 800 m nad mořem. Tímto je dána i dominantní odrůda, zdejší Parellada.

Ačkoli je Cava s tímto regionem nerozlučně spjata, a příjmy z ní dovolily vinařům zavedení inovací, za boomem posledních let stojí, kromě štěstí, především usilovné zvyšování kvality.

Fotogalerie oblasti Penedes

Nová apelace DO Conca del Riu Anoia

Pozemek Raventós i Blanc čítá 90 hektarů vinic, lesů a dokonce jezero v Sant Sadurní d’Anoia. To vše patří rodině Raventós již od roku 1497. Je velmi pravděpodobné, že toto vinařství je nejstarší dokumentované vinařství, patřící jediné rodinné dynastii, ve Španělsku.

U zrodu vinařství stáli Josep Raventós i Blanc a jeho syn Manuel Raventós. Při založení vinařství na  tomto historickém pozemku kladli důraz na to, aby pouto mezi pěstováním vína a jeho výrobou bylo co možná nejtěsnější a aby dali prostor ryzímu vztahu člověka s přírodou. Josep María Raventos i Blanc, dědic a klíčová osoba v historii Katalánska, Sant Sadurní d’anoia a vína cava, bohužel zemřel jen několik dní po založení tohoto vinařství.

Raventós i Blanc byl stvořen jako příčina i důsledek myšlenky dát zdejšímu pozemku nějaký trvalý smysl. Místní terroir je spojnicí generací katalánských zemědělců, kteří jsou zde pevně zakořenění. Pro tuto dynastii neznamená Raventós i Blanc pouze pěstování a výrobu vína, je to též 500 let práce v lese, na lukách s pasoucími se koňmi, pěstování olivovníků a zpracování dřeva.

Historie našich předků se těsně dotýká života na venkově, kde je příroda tou nejdůležitější přísadou pro stvoření vína. Systém zvaný Hereu (jediný dědic) umožnil, aby majetek i právoplatný dědic zůstali nedotčení. Raventos i Blanc má za cíl obnovit dávno zapomenutý životní styl vedený na Penedés Masia (rodinné farmě). Tento styl se opírá o myšlenku, že země, víno, zvířata a člověk spolu žijí v jednotě a harmonii na rodinné farmě.

Od loňského podzimu se na našich pastvinách pase stádo ovcí, které částečně nahrazuje strojovou senoseč a zároveň přihnojuje půdu stejně dobře jako odpad rostlinného původu.

Pěstujeme ovocné stromy – především pak ty se suchými plody – olivovníky, mandlovníky a stejně tak i meruňky, které jsou tak typické pro zdejší oblast. Kromě toho pěstujeme bio-zeleninu a chováme kuřata Penedés. Několik oslů pomáhá s pročištěním Serralského lesa. Všechny zdejší rostlinné druhy, jako jsou duby a Cesmínové duby, jsou přesazovány a obnovovány. Budeme obnovovat zarostlé cesty a pokládat novou kabeláž. Toto všechno spadá pod projekt, který už započal, a jehož autorem je expert na úpravu krajiny Albert Botey Alier.

Historické dokumenty a nedávná studie nám pomáhá lépe porozumět a rozlišovat naše pozemky, pochopit původ podloží a plně využít jeho přednosti. Chceme tak získat nejlahodnější vína, jaká je zde možno vyrobit. Tuto studii vedli dva odborníci: Olivier Trégoat, expert na podloží v Bordeaux a geolog Lluís Cabrera, profesor university v Barceloně.

My věříme, že existuje příležitost pro upřímná vína, která vzejdou z pouze jediného místa, jedinečného klimatu a původních odrůd hroznů. Stejně tak věříme na důkladný, správně vypracovaný a s úctou prováděný způsob vinařství.

V Raventós i Blanc nebo od lidí zainteresovaných na tomto projektu nikdy neuslyšíte o vínu CAVA, jehož zakladatelem a propagátorem byl Josep María Raventós i Blanc, jediné špatné slovo. Nicméně naším cílem je, aby si i vína z naší moderní éry získala své jméno. Proto jsme znovu oprášili název CONCA DEL RIU ANOIA. Pro tento název jsme si vybrali jméno území, abychom podtrhli naší vinařskou tradici, porozumění zdejší půdě i jedinečným odrůdám, které zde pěstujeme. Zkrátka originální způsob, jakým zde připravujeme šumivá vína.

Jméno Conca del Riu Anoia úzce souvisí s oblastí, která leží poblíž řeky Anoia. Tento malebný koutek světa je možné spatřit, pokud se díváme z našeho panství od Serralského lesa.


Pojem Conca del Riu Anoia se dá shrnout do následujících bodů:

-    Geologický vývoj zdejší půdy

-    Klima východního Penedés

-    Tradičně pěstované odrůdy hroznů

-    Vinařská tradice sahající více než tisíc let do minulosti


Geologický vývoj zdejší půdy:

Okolí Raventós i Blanc je v přímé návaznosti na geologický vývoj, který započal přibližně před 23-24 milióny let. Z tohoto období pochází oblast Penedés a její tvar neúplné misky, dále pak pobřeží a pás pohoří vyrůstající z něj. Po 18 miliónech let eroze se miskovitý tvar Penedés naplnil erozivní půdou z pásu pohoří nad ním. Následné období vysychání a dramatický pokles hladiny Středozemního moře, který probíhal přibližně před 5,7 milióny lety, způsobil časně erozivní změny napříč celým pevninským okrajem Katalánska. Tyto procesy ještě zvýraznily reliéf mezi masivem, pásem pohoří a sníženinou. Následovalo krátké období (před 5.3 - 2.6 milióny let), za něhož došlo k usazování naplavenin po tom, co se hladina Středozemního moře znovu zvedla. Na konečném stavu krajiny v Penedés se podílela i nově vzniklá síť řečišť. Tyto řeky nejen že odplavovaly horniny z výše položených oblastí, ale zároveň se sebou přinášely říční naplaveniny, a tak vtiskly místní krajině její dnešní podobu. Přeměna krajiny říčními koryty započala přibližně před 2,5 milióny lety a skončila řádově před několika desítkami tisíc let. Vznik říčních koryt jako takových byl způsoben dalším poklesem hladiny Středozemního moře, na základě nízkých kontinentálních teplot. Pokud mluvíme o konečném složení půdy, nesmíme opomenout právě tuto poslední fázi vývoje terénu. Byla to ona, která vtiskla místní krajině nejen charakteristickou soustavu teras, ale i půdní složení pocházející především z původního minerálního složení svahů a úbočí. Tím se geologické složení podloží stalo opravdu velice bohatou variací různých půdních typů.

Průzkum vedený už zmíněným Olivierem Trégoatem nám umožnil rozlišit na základě půdního složení tři základní zóny našeho pozemku:
Turó del Serral (pocházející z období Miocénu – před 20 až 25 milióny let). Tento typ půdy se vyznačuje písčito-jílovitou vápenatou půdou, spočívající na kompaktním podloží jílu;
Plana i Barberes (pocházející z doby před 1,5 miliónu až 300.000 lety).  V této oblasti panuje písčito-hliněná vápenatá zemina s pískovcovým a vápencovým podložím.
Els Rius (vznikl mezi 5 a 1,5 miliónem let) charakterizuje je opět písčito-hliněná vápenatá půda obsahující kameny a oblázky.

 

Klima: Východní Penedés

Oblast vlastněná rodinou Raventós spadá do typicky středozemního podnebí – zimy jsou mírné a léta horká a suchá. Místní rozmezí ročních teplot je pak závislé na konkrétní vzdálenosti od moře. Oblast Raventós i Blanc se nachází na sníženině propojující z východní strany pobřežní pás pohoří a ze severní strany Montserrat. Na západě z této sníženiny pak vystupuje hora Compte. Celá oblast je tak centrem jiné vinařské oblasti, a sice Alt Penedès. Hory, které oblast Raventós i Blanc obklopují, pomáhají zajistit ideální podnebí pro pěstování vinné révy. Na jedné straně působí pás pohoří při pobřeží jako přirozená bariéra nadměrné vlhkosti, jež sem přináší moře, a na straně druhé Montserrat a hora Compte  chrání území před poryvy větrů a nízkými teplotami přicházejícími sem od Pyrenejí. Průměrná teplota na našem pozemku je 15 ºC a roční úhrn srážek může dosáhnout až 900 litrů. Průměrně ale nepřesáhne 550 l/m2. Nejnižší teploty se v lednu pohybují okol 2ºC. Nejteplejším měsícem je červenec se svým průměrem okolo 28ºC. V období mezi začátkem listopadu a koncem dubna se mohou objevit mrazíky. V Penedés svítí slunce průměrně 2.548 hodin ročně, což dovoluje zdejším hroznům dokonale uzrát.

Na pozemku Raventós i Blanc byla zbudována meteorologická stanice, jež sleduje kompletní škálu počasí po období jednoho roku. Kromě toho můžeme použít i evidenci počasí, jejíž počátky sahají až do roku 1900. Tyto dva významné atributy nám dovolují poznat zdejší klima téměř dokonale. Podnebí v Raventós i Blanc je v kontextu celé oblasti ovlivňováno především horou Serral a jejími vrstevnicemi. Tyto vrstevnice totiž určují směr a polohu každého vinohradu. Vinohrady tak mohou v zásadě směřovat dvěma hlavními směry – k jezeru anebo k oblasti lesů. Ty nejchladnější vinohrady jsou na severní a severovýchodní straně El Serral. Tyto vinohrady jsou chudší na množství slunečního svitu. Hrozny pocházející z těchto vinohradů jsou určeny všechny pro naše déle zrající šumivá vína. Na vinohradech umístěných na jižní a jihovýchodní části je dosahováno vyšší průměrné roční teploty a téměř všechny hrozny jsou posléze použity na klasická vína. Jezero a oblast lesů na našem pozemku jsou dalšími důležitými atributy místního mikroklimatu. Jejich vliv spočívá především v omezení výrazných teplotních výkyvů a zajištění dlouhého a pomalého zrání hroznů. To je důvod, proč to nejlepší ovoce pochází ze severní stěny El Serral, která je ohraničena shora lesy a zdola jezerem. Tyto hrozny si dokážou nejlépe zachovat svou kyselost a hodí se tak pro naše archivní šumivá vína pocházející pouze z jediného vinohradu.

Věříme, že to, jak pěstujeme víno v Conca del riu Anoia, vstoupí brzy ve známost. Naše originalita spočívá nejen v mikroklimatu a všech jeho aspektech, horou počínaje a oblastí lesa konče, ale i ve specifickém přístupu k celé problematice. Tak chceme vyprodukovat vyhraněná šumivá vína, která jsou typická svým přirozeným sklonem k archivaci a silou, a jsou dokonalým odrazem naší krajiny.

 

Tradiční odrůdy vín

Abychom dosáhli co nejupřímnějšího obrazu zdejšího terroir, rozhodli jsme se použít pouze odrůdy hroznů, které zde byly tradičně pěstovány.

Na své cestě od organického k biodynamickému vinařství jsme na počátku upřeli svou pozornost na všechny cizí druhy vín – Chardonnay in Plana 11 a 12 - a přesadili jsme na mladší pozemky tradiční hrozny jako Barbera 6 a 7, Serral 9 a 10; Serral 1- s jediným záměrem, a sice abychom získali na svém pozemku 100% tradičních odrůd.

Současně jsme vedli průzkum,  která z tradičních šumivých odrůd v sobě ukrývá nejlepší potenciál, aby vyjádřila místní terroir.

 

Tisíciletá tradice ve výrobě vína

Díky historickým dokumentům uloženým v Can Codorniu víme, že tradice pěstování a výroby vína rodiny Raventós  se datuje zpátky až do roku 1497, kdy si zde naši předkové pěstovali hrozny pro vlastní potřebu anebo pro výrobu vinného moštu. Tyto pozemky se v rodině Raventós dědí generace po generaci už více jak 500 let. Tradice v Katalánsku, zvaná Línia de l'Hereu (jediný dědic), umožnila, že dědicem se stal vždy výlučně nejstarší syn a majetek tak nebyl rozdroben.

V roce 1872 jeden z těchto dědiců - Josep Raventós Fatjó vyzkoušel  jako první ve Španělsku fermentaci uvnitř lahve. Použil k tomu samozřejmě mošt ze svých vlastních hroznů.

Tuto cestu, kterou náš prapředek nastoupil, se snažíme dále rozvíjet a současně hledáme další možnosti pokroku v duchu naší filozofie – směrem k dokonalosti. Celý proces - vinohradem počínaje, přes výrobu vína, vystupováním na veřejnosti, pořádáním naučných exkurzí a administrativou nebo prodejem konče - se podřizuje této naší filozofii. Všechny naše dílčí úspěchy nás dovedly až k těmto zásadám: skromnost, upřímnost, nekompromisnost, vášeň, smysl pro detail, zdokonalování a týmová práce.

.

Fotogalerie vinařství Raventós i Blanc

Mapa

Vína z vinařství Raventós i Blanc