-1.jpg){kind=logo}
Popis vinařství Roeno di Fugatti
Co vlastně znamená “Roeno“?
“Roeno” je akronym pocházející z počátečních písmen jména zakladatele Rolanda Fugatti a řeckého slova “enos”.
Rolando Fugatti a jeho žena Giuliana založili své vinařství před 50 lety. S obrovskou odevzdaností a vášní pro terroir se rozhodli investovat do kusu země jménem Valdadige Trentino Veronese.
V současnosti vedou vinařství jejich děti Roberta, Cristina a Giuseppe.
Věrni rodinné tradici, soustředí se na produkci vína, ale kromě toho zůstává v hledáčku jejich zájmu i pohoštění a ubytování pro klienty.
Vinařství Roeno di Fugatti, pod nímž si musíme představit nejen produkci vína, ale i restauraci a ubytovací zařízení, je situováno na hranici provincií Verona a Trento. Leží přímo na úpatí hory Monte Baldo v oblasti Belluno Veronese, uprostřed území zvaného “Terradeiforti” (Země pevnůstek). Toto jméno neodkazuje pouze na mnohá opevnění, ale také o bojovného ducha zdejších obyvatel.
Vinohrady se rozprostírají na svazích údolí Adige od severu, kde se dotýkají Trentino Alto Adige až k jihu, kde začíná region Bardolino. Takto rozsáhlá oblast dovoluje najít pro každou odrůdu její nejpříhodnější podloží. V tom, mimo jiného, tkví tajemství vinařství Estate Roeno a elegance osobnosti jeho vín.
Rodina Fugatti znamená vášeň k zemi a respekt k tradicím. Kromě toho jsou to i velice pohostinní lidé, kteří Vás na svém panství vždy rádi přivítají.
Půda a odrůdy
Naše vinice se táhnou od Valdadige Trentino k Bardolino poblíž Lake Garda.
Tak bohatý výběr různých druhů zemin, společně s výběrem vždy toho nejlepšího možného pro konkrétní odrůdu, znamená získat elegantní vína s úžasnou osobností.
Abychom stvořili vína s „naším“ charakterem, potřebujeme k tomu dobré podnebí, správné odrůdy a nejlepší půdu. Avšak teprve lidská ruka dodá konečnému výsledku neopakovatelnost. Znalost nových technologií, zkušenost a zvídavost nás vedou na cestě k vínům, která nejlépe vyjádří terroir a filosofii naší rodiny.
Oblast Alto Adige
Jižní Tyrolsko (Německy a ladinsky se tato oblast nazývá Südtirol, italština pak tuto oblast pojmenovává: Sudtirolo). Kromě toho je tento kraj známý též pod názvem Alto Adige. Oblast Alto Adige je autonomní provincií v severní Itálii a je jednou ze dvou nezávislých provincií, jež dohromady tvoří samostatný region Trentino-Alto Adige, zvaný též Südtirol. Provincie o rozloze 7.400 kilometrů čtverečních (2.857 čtverečních mil) čítá populaci 511.750 lidí (31. 12. 2011). Za hlavní město je považováno město Bolzano (Německy: Bozen; ladinsky: Balsan nebo také Bulsan).
Většina místního obyvatelstva je původu rakousko-bavorského a mluví tedy německy. Přibližně čtvrtina populace mluví italsky a nepříliš početná menšina používá jako svou mateřštinu ladinštinu.
Jižnímu Tyrolsku byla poskytnuta značná úroveň nezávislosti spočívající především ve vysoké míře vlastní legislativy a měnového systému. Tato nezávislost pak umožňuje provincii ponechávat si až 90% z odvodů na daních.
Pokud se na tento region podíváme v širším kontextu dnešní Evropské unie, provincie je jedním ze tří členů euroregionu zvaného Tyrol-South Tyrol-Trentino, který téměř zcela odpovídá historickému regionu Tyrolsko.
Připojení k Itálii po roce 1919
Kořeny samostatnosti Jižního Tyrolska sahají nazpět do období 1. světové války, kdy toto území nejprve získalo v roce 1915 svou administrativní nezávislost. Stalo se tak na základě londýnské dohody, jež přiřkla tuto oblast Itálii ve snaze získat dalšího spojence. A tak se koncem roku 1918 stalo německy mluvící území Tyrolska, spadající do té doby pod nadvládu Rakousko-Uherska, územím okupovaným Itálií. V roce 1919 pak následovalo odtržení a samostatnost. Existence provincie, jakou známe dnes, se ale datuje až od roku 1926, kdy proběhla rozsáhlá administrativní reorganizace italského království. V tu dobu byla oblast Alto-Adige spojena s provincií Trent a vznikl tak nový útvar zvaný Venezia Tridentina.
Za nadvlády fašistů, v období Benita Mussoliniho, bylo vyvíjeno obrovské úsilí, aby se Jižní Tyrolsko poitalštilo. Německý jazyk byl jak ve veřejné správě, tak na školách zakázán. Německé noviny byly cenzurovány kromě jediné výjimky fašistických Alpenzeitung. Tehdejší režim dále kromě jiného podporoval i masivní přistěhovalectví z italských regionů.
Následné uzavření aliance mezi Adolfem Hitlerem a Benitem Mussolinim zajišťovalo Jižnímu Tyrolsku nepřipojitelnost k Rakousku, jež už v tu dobu bylo součástí Třetí říše. Přestože se diktátoři oboustranně shodli na relokaci německého obyvatelstva na německé území nebo rozptýlení tohoto obyvatelstva po celé Itálii, nedošlo k tomu právě kvůli probíhající 2. světové válce.
Po podepsání příměří se Spojenci v roce 1943, bylo území Jižního Tyrolska okupováno Němci. Němci toto území přeorganizovali na operační zónu Alpine Foothills, která spadala pod administrativu nacistického hejtmana Franze Hofera. Tím bylo území de facto připojeno ke Třetí říši (pod názvem Belluno) až do konce války. Tento status vypršel zároveň s koncem nacistického režimu. Jižní Tyrolsko bylo následně znovu převedeno pod italskou správu v roce 1945.